Stop církevním restitucím

Vystoupení poslance Poslanecké sněmovny PČR Vladimíra Koníčka v 1. čtení projednávání vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě neřeknu žádnou překvapivou informaci, když vám sdělím, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, tak jak je napsán, nepodpoří.

Nepodporovali jsme návrh Topolánkovy vlády a tento se od něj skoro vůbec neliší. Celková částka zůstala 134 mld. korun a s ní nemůžeme souhlasit.

Ona ta částka totiž vznikla ne na základě položkového vyčíslení, ale byla stanovena jako paušální částka na základě politické dohody. To se můžete dočíst v materiálu Ministerstva kultury Popis postupu zpracování podkladových materiálů sloužících pro stanovení aproximativního odhadu takzvaného církevního majetku. Tam se také můžete dočíst, že jako nejdůvěryhodnější materiál pro proces vyčíslení náhrady vzalo ministerstvo materiál Vyčíslení majetku požadovaného církvemi a náboženskými společnostmi k navrácení, rok 1998, přestože obsahoval podle ministerstva některé evidentní chyby. Církve byly vyzvány k revizi tohoto materiálu a předložily materiál Ocenění původního církevního majetku. Ministerstvo kultury ale dospělo k závěru, že materiál není oceněním majetku, ale pouze podklad pro politickou dohodu, takže částka 134 mld. nebyla zjištěna nějakou exaktní metodou, byla to prostě jen politická dohoda. To přiznal ministr Jehlička nejen mně v osobním dopise, ale i zde v této Sněmovně při projednávání předchozího návrhu.

Teď k některým otázkám návrhu podrobněji. V knize Český politický katolicismus 1848 až 2005 jsem se mimo jiné dočetl o provádění pozemkové reformy na statcích Olomouckého arcibiskupství. Je zde napsáno, že za reformy ztratilo arcibiskupství v roce 1936 polesí Rychtářov na Vyškovsku. Ovšem za velmi slušnou finanční úhradu, píší historici. Když jsem nahlédl do .podkladových materiálů poslanecké komise k návrhu Topolánkovy vlády, tak v požadavcích Olomouckého arcibiskupství je u katastru Rychtářov položka 744 ha lesa. Ptám se v této souvislosti, kdo bude zkoumat, jestli arcibiskupství přišlo o tento pozemek za slušnou finanční úhradu, jak píší historici. Bude se jim opravdu vracet, když za něj dostali slušně zaplaceno? Kdo to bude hlídat?

Ona i čísla uváděná v důvodové zprávě vzbuzují rozpaky. V důvodové zprávě je jako podklad uvedena kniha Katolická církev a pozemková reforma z roku 1996. Když pominu, že kniha vyšla už v roce 1995, tedy i taková drobnost, jako je rok vydání, je v důvodové zprávě uvedena chybně, tak ale vůbec nechápu, jak se může důvodová zpráva odvolávat na tuto knihu a pomíjet čísla v ní uvedená. Například na straně 337 je dokument číslo 133 ze dne 26. února 1948 a jmenuje se Přehled církevního pozemkového majetku v Čechách a na Moravě včetně břemen váznoucích na majetku podrobeném revizi, vypracovaný Pražským arcibiskupstvím v souvislosti s revizí první pozemkové reformy. Tam se uvádí, že před pozemkovou reformou bylo v Čechách a na Moravě církevní půdy zemědělské 50 000 ha, lesní 150 000 ha a drobné zemědělské a lesní půdy farní a kostelní 10 000 ha, tedy úhrnem 210 000 ha. Porovnáme-li to s údaji z důvodové zprávy, kde chce vláda vracet 181 326 ha lesní půdy, 72 202 ha zemědělské půdy a 8 105 ha jiné půdy - že to dává celkem 281 000 ha? To nám bude muset vysvětlit někdo z vlády, proč navrhují vracet víc, než je uvedeno v podkladech, na které se v důvodové zprávě odvolávají.

Nesmyslné jsou v důvodové zprávě také hodnoty, ze kterých se vypočítávala výše náhrady. Od roku 2008 na této pasáži nezměnilo ministerstvo ani čárku. Přitom už tehdy ty hodnoty byly podrobeny silné kritice. Například Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ve svém stanovisku zpochybňuje ocenění lesních pozemků na 27,74 Kč za metr čtvereční. Tato cena neodpovídá ceně tržní, stejně jako cena za metr čtvereční zemědělské půdy ve výši 44,50 Kč.

U tohoto čísla bych se chtěl zastavit, protože způsob jeho určení je v důvodové zprávě popsán opravdu kouzelně. Cituji: "Vzhledem k objektivním změnám hodnoty zemědělské půdy je proveden odhad průměrné ceny metodou lineární regrese na základě zjištěných nominálních průměrných cen zemědělské půdy za roky 1999 až 2003. Průměrná hodnota sjednávaných cen zemědělské půdy v prodejích realizovaných v období 1993 až 2003 činí 37,72 Kč za metr čtvereční, v období 1999 až 2003 činí 29,47 Kč za metr čtvereční v hodnotě měny roku 2008. Extrapolace souboru průměrných nominálních cen provedená metodou lineární regrese vede v roce 2008 k odhadu průměrné ceny zemědělské půdy ve výši 54,58 Kč za metr čtvereční. Pro účely jednání s církvemi a náboženskými společnostmi bylo stanoveno, že ve věci výpočtu hodnoty zemědělské půdy se bude vycházet z ceny 44,50 Kč za metr čtvereční." Tolik citace.

Takže - vypočítají 54,58 Kč, ale použijí 44,50 Kč bez jakéhokoliv zdůvodnění, jak se k částce 44,50 Kč přišlo. Pak napíší jen "bylo stanoveno".

Zajímavější je podívat se opravdu na ten výpočet. Kdybych jej zadal mým žákům v matematice, určitě by odevzdali úplně jiný výsledek, než vypočítala vláda. Počítejte se mnou. V letech 1993 až 2003 je střed období 1998 37,72 Kč. V období 1999 až 2003, střed období 2001, to je 29,47 Kč. Když vyneseme tyto dva body do grafu a proložíme těmi dvěma body přímku - to jsou ta slova extrapolace metodou lineární regrese, jak učeně vláda píše v důvodové zprávě - dostaneme graf, z kterého i malé dítě vyčte, že cena pozemku vypočítaná touto metodou pro rok 2008 není 54,58 Kč, jak uvádí vláda, ale pouze 10,22 Kč.

Upozorňoval jsem na tuto chybu už v parlamentní komisi před třemi lety, ale bohužel vláda opakuje chyby vlády předcházející a znovu dala do důvodové zprávy takovouto blbost. Kolik takových drobných chybiček, které představují miliardy, návrh obsahuje, si netroufám ani odhadnout.

V preambuli návrhu se hovoří o nápravě majetkových křivd způsobených komunistickým režimem, ale jak jsem uvedl, podle rozsahu vraceného majetku se jde před únor 1948. A v už jednou zmiňované publikaci Katolická církev a pozemková reforma se můžete dočíst, že ne komunisté, ale například národně socialističtí poslanci neustále interpelovali ministra zemědělství kvůli jednotlivým konfiskacím církevního majetku. Tak například v dokumentu 20 na str. 50 je interpelace národně socialistických poslanců ve věci konfiskace jmění řádu cisterciáků v Oseku. V dokumentu 12 na str. 34 je interpelace národně socialistických poslanců ministru zemědělství ve věci konfiskace majetku Benediktinského kláštera v Broumově. Kdo je pod těmito interpelacemi podepsán? Více než 20 národně socialistických poslanců, mezi nimi například doktor Krajina či doktorka Milada Horáková. To byly interpelace v roce 1946 a žádaly urychlené zabrání výše uvedených majetků. Kolik takových případů se teď bude vracet?

Bydlím v Boršicích a přes kopec je Velehrad. Lidi se mě ptají, co se bude vracet tam. V roce 1782 Josef II. zrušil velehradský klášter a zařadil ho mezi tzv. kláštery neužitečné a jeho jmění převedl do náboženského fondu. Z tohoto fondu byl vykoupen soukromou osobou a pak prodán podpůrnému spolku, který velkostatek vlastnil i v době pozemkové reformy. Obdobně existovalo na Velehradě Cyrilometodějské družstvo, které vlastnilo Stojanov. Budeme vracet majetek těmto spolkům a družstvům? Podle § 3 ano. Stačí jen, když některá právnická osoba prohlásí, že podporovala církev, a je oprávněnou osobou podle tohoto zákona. V této souvislosti si kladu otázku, jestli by neměl návrh zákona znít zákon o vyrovnání s církvemi, náboženskými společnostmi a spřátelenými osobami. S kým spřátelenými, nechávám na vašem posouzení. (Potlesk zleva.)

Vláda tvrdí, že nepůjde před únor 1948. Proč je tedy v § 5 písm. a) uvedeno, že křivdou je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy? V tady již několikrát citované publikaci je několik dokumentů, které svědčí o zabrání před únorem 1948. Například na straně 330 dokument 130. Návrh Ministerstva zemědělství pro revizní komisi na revizi první pozemkové reformy na velkostatcích Arcibiskupství pražského ze dne 19. února 1948. Dokument 128 na str. 327 s názvem Usnesení krajského civilního soudu v Brně o knihovním zápisu změn vlastnictví na pozemcích Olomouckého arcibiskupství do moravských zemských desek ze 16. února 1948. Ptám se: Bylo to zapsáno do zemských desek, anebo to budeme vracet, protože to někdo nestihl do 25. února 1948?

V knize Výsledky nové pozemkové reformy, ta kniha je ze srpna 1946, se píše: "V první pozemkové reformě není ani dnes, po čtvrt století, skončeno zaknihování přidělené půdy." Pětadvacet let trvalo, než se zapsalo.

Ono s tím zápisem je to složitější. Dovolím si ocitovat z dopisu předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kdy se vyjadřuje na dotaz předsedy parlamentní komise Jana Kasala, zda je možné zpracovat přesnou evidenci stavu vlastnických práv k pozemkům, ke stavu pozemkové držby ke dni 25. února 1948, a to ve vztahu k pozemkům vlastněným k tomuto rozhodnému dni jednotlivými církevními právnickými osobami. A jaká je odpověď: "Zcela přesnou evidenci stavu vlastnických práv k pozemkům, ke stavu pozemkové držby ke dni 25. února 1948, a to ve vztahu k pozemkům vlastněným k tomuto rozhodnému dni jednotlivými církevními právnickými osobami, nelze zpětně vyhotovit. Prvním důvodem, proč evidence nemůže být zcela přesná, je, že církevní právnické osoby nelze vždy jednoznačně identifikovat. Druhým důvodem jsou nejasnosti související s nedokončenými pozemkovými reformami, kdy mnohdy není zřejmé, zda k zápisu, který měl být do pozemkové knihy proveden, došlo, či nikoliv. Třetím důvodem je nejistota ve výměrách pozemků. Výměry byly do 1. dubna 1964 vedeny v parcelním protokolu pozemkového katastru. Relevantní přitom zde byl poslední platný stav. Ze zápisů tak není zřejmé, kdy k určité změně výměry došlo, tedy i zda před, nebo po únoru 1948." Tolik citace.

Ještě bych při této příležitosti ocitoval z dopisu z roku 2001 také z ČÚZK tehdy ministru Dostálovi k připravovanému zákonu o vyrovnání s církvemi. Cituji: "Musím upozornit na skutečnost, že katastrální úřady zásadně nemohou u žádných nemovitostí ověřovat, kdo je jejich vlastníkem, ale toliko, kdo je jako jejich vlastník v daném okamžiku v katastru evidován. Údaje o vlastnictví k nemovitostem nejsou a ani nikdy v minulosti nebyly žádným právním předpisem stanoveny jako závazné a ani v judikatuře nebyl nikdy takový názor vysloven. Deklarování existence či neexistence vlastnického práva k nemovitostem vždy náleželo a dodnes náleží toliko moci soudní. Pro katastrální úřady je rovněž nesmírně obtížné zjišťovat i pouhý evidovaný stav vlastnických práv k pozemkům, jsou-li takové údaje požadovány zpětně ke stavu pozemkové držby k 25. únoru 1948, protože neexistuje žádný mapový operát, ve kterém by byl stav uspořádání pozemku právě k tomuto datu zachycen. Katastrální mapy byly vždy nepřetržitě doplňovány na aktuální stav a u doplňujících zákresů není v archivovaných mapách vyznačen žádný chronologický údaj." Tolik Český úřad zeměměřický a katastrální.

Neslídím optimismus předkladatelů, že tímto zákonem se všechno vyřeší. Nevyřeší a naopak vzniknou problémy, o kterých se nám ani nezdá. Podívejte se na Slovensko. Tam šli ještě dál. Neřešili žádný únor 1948, tam přijali už v roce 1993 zákon o nápravě některých křivd, když se vydával dokonce majetek zabraný po 8. květnu 1945. Tam si to aspoň přiznali, že vracejí majetek zabraný revizí první pozemkové reformy, a nebalili to do keců o zlých komunistech.

Problém ale nastal s aplikací. Začala mela o oprávněné osoby a v roce 2005 se přijímal další vyrovnávací zákon. Tentokrát už na Slovensku věří, že definitivní. U nás tou šíří oprávněných osob, kdy se nejedná jen o církve, případně církevní právnické osoby, ale jakékoliv právnické osoby, které byly zřízeny nebo založeny za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jejich právním předchůdcům, si koledujeme jen o soudní spory právě o tu oprávněnost, o nástupnictví, stejně jako se to dělo na Slovensku.

Chtěl bych od vlády slyšet, kolik vláda předpokládá, že je takových oprávněných osob. Kolik družstev, spolků, jednot, charit a já nevím jakých osob předpokládáte, že se o nemovitosti přihlásí?

Chtěl bych se ještě vrátit k celkovému rozsahu vraceného majetku. Vláda chce vracet 260 tis. hektarů. Přitom ve zprávách o stavu lesa, které jsou v důvodové zprávě uvedeny jako podklad, je například uvedeno, že rozloha církevních lesů v roce 1945 činila 147 620 hektarů. Celkový odhad majetku zmiňuje v roce 1995 v publikaci Církev a restituce Mojmír Kalný, který byl v té době vedoucím ekonomického oddělení České biskupské konference a sekretářem její ekonomicko-právní komise. Tak v této publikaci se uvádí, že výměra pozemků přihlášená k revizi první pozemkové reformy činila 177 673 hektarů, církvi po ní mělo zůstat jen 5 203 hektarů. To bylo ještě před únorem 1948.

A ještě jeden dokument. V roce 1996 vládní koalice dne 17. července podepisuje dodatek ke koaliční smlouvě, v němž se zavázala mimo jiné ke společnému postupu při prosazování restitucí církevního majetku, o který náboženské organizace přišly před rokem 1948. Josef Lux, Václav Klaus a Jan Kalvoda se dohodli, že stát vrátí zejména katolické církvi 175 tisíc hektarů lesa zabavených po válce v hodnotě 17,5 mld. korun a přibližně 500 z 2 300 budov, které církev nárokovala, a to za předpokladu, že státní rozpočet přestane do čtyř let, tedy do roku 2001, přispívat církvím na jejich činnost a na opravdu budov, které nechrání památkový zákon. Dodatek koaliční smlouvy nemám fyzicky k dispozici, ale tyto informace jsou uvedeny v knize Budování kapitalismu v Čechách, knize rozhovorů s Tomášem Ježkem, bývalým ministrem pro privatizaci. Všimli jste si toho data? Zabavené před rokem 1948. Chtěl bych požádat pana premiéra, ať se podívá do archivu strany, jak to tehdy bylo, jestli uvádí Tomáš Ježek pravdivé údaje. A přechodné období čtyři roky? Proč těch roků musí být teď sedmnáct?

Vůbec se nechci věnovat právnímu posouzení vlastnictví, to bude určitě předmětem mnoha následujících vystoupení. Já po studiu mnoha materiálů týkajících se pozemkové reformy musím ocenit flexibilitu v názorech církve na vlastní postavení a vztah k majetku. Když se jí to hodilo, dovolávala se odlišností povahy svého a soukromého majetku. Za veřejnoprávní instituci se prohlásila například Pastýřským listem Biskupské konference z 10. prosince 1947, kterým žádala, aby jí jmění formálněprávně připsané do vlastnictví církevním subjektům bylo vyňato z revize první pozemkové reformy, stejně jako majetek státu, samosprávy i jiných veřejnoprávních korporací. Teď je církevní majetek naopak nejsoukromější ze všech soukromých majetků.

Abych to na závěr trochu odlehčil, tak doporučuji vaší pozornosti část čtvrtou - změna zákona o dani z příjmu. Chápu, že z bezúplatného nabytí podle tohoto zákona se nebude platit daň, ale nechápu, proč by neměl stát dostat svůj díl z případného prodeje. V části čtvrté je uvedeno, že osvobození je jen při prvním prodeji. Nevím, jestli vláda předpokládá, že církev bude prodávat některý pozemek spekulativně vícekrát a jen první prodej bude osvobozen, anebo bude osvobozen úplně jen první prodej podle tohoto zákona a další už budou zdaněny.

Vážené kolegyně a kolegové, přehnaný rozsah majetku, nadsazené ceny za pozemky, dlouhé přechodné období, nejasnost v rozsahu oprávněných osob. Na základě výše uvedeného mi nezbývá, než vyslovit návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona již teď v prvním čtení.