(22.9.2013)
Znovu a znovu se utvrzujeme o tom, že demokracie v ČR je jen iluze. Příklad církevních restitucí je toho zářným příkladem. Drtivá většina občanů považuje církevní restituce za nemravné a nesouhlasí s nimi. Přesto byl tento zákon parlamentem schválen a Ústavním soudem posvěcen. Vyplývá nám z toho jediné. Věty obsažené v článku 2 Ústavy ČR jako: "Lid je zdrojem veškeré státní moci… Státní moc slouží všem občanům…", nejsou v praxi naplňovány.
Současná Ústava neslouží všem občanům ku prospěchu. Je koncipována ve prospěch vládnoucích stran a jejich mecenášů.
Ve svém článku to popsal nedávno zesnulý mluvčí Hnutí za Přímou Demokracii (HzPD) Milan Valach: "Toto popření demokracie a naší občanské svobody je možné proto, že Ústava ČR sice ve svém hlavním článku uznává základní zásadu demokracie, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid, který svou moc vykonává přímo (stále neschválený zákon o referendu) nebo prostřednictvím svých volených zástupců. Ale v dalším článku popírá tento základním princip tím, že ustavuje nezávislost zvolených poslanců na voličích a částečně se tak vrací k autoritativnímu systému vlády rodové aristokracie. Tento článek, o své nezávislosti na voličích po skončení voleb, si poslanci odhlasovali sami. Tím změnili zásadní tezi o lidu jako zdroji veškeré moci v prázdnou frázi a náš demokratický systém jen ve zdání demokracie."
Má-li být náš stát opravdu demokratický, je nutné vytvořit novou občanskou ústavu, kterou si lidé odhlasují v referendu.
Je nutné, aby nová Ústava obsahovala nástroje přímé demokracie, tj. závazná referenda na všech úrovních (obec až stát) bez jakýchkoliv omezení včetně možnosti odvolat referendem politiky a zrušit jimi schválené zákony.
Tzv. zákon o církevních restitucích je nespravedlivý a odporující dobrým mravům. Pokud je přesto v souladu s naší Ústavou, potom je i Ústava špatná a je třeba, aby si občané vynutili vytvoření ústavy nové, která jasně stanoví, kdo rozhoduje o věcech veřejných.