Stop církevním restitucím

Církevní restituce se staly v průběhu volebního období asociální vlády P. Nečase tématem číslo jedna.  Církevní restituce se staly v průběhu volebního období asociální vlády P. Nečase tématem číslo jedna. I přes značný odpor veřejnosti a odmítnutí zákona o tzv. církevních restitucích senátem, opětovně prosadila, už rozpadající se pravicová koalice v Poslanecké sněmovně PČR, přijetí tohoto zákona. Již v této době požadovala KSČM k této otázce referendum a uspořádala petici, proti přijetí tohoto zákona, kterou podepsalo zhruba 60 000 občanů ČR.

 

Tento dar církvím, jenž nárokovaný majetek fakticky nikdy nevlastnily a měly ho pouze ve své správě, podle schváleného zákona a narychlo podepsaných smluv s církvemi znamená, že církvím, především římskokatolické, by se měl „vrátit“ majetek v hodnotě cca 75 mld. Kč. Dále by během 30let měly získat finanční kompenzace ve výši 59 mld. Kč. K této částce by se připočítávala inflace. Navíc po dobu 15let by měl stát i nadále přispívat církvím na platy zvyšujícího se počtu církevních hodnostářů, jenž je v nepoměru ke snižujícímu se počtu věřících. Schválení tohoto daru nastalo v době, kdy díky asociálním deformám došlo k celkovému propadu ekonomické a sociální úrovně obyvatelstva, byly například zmraženy důchody, výrazně redukovány příspěvky handicapovaným osobám či sníženy platy ve veřejné sféře.

 

KSČM chce v případě svého volebního úspěchu prosadit ústavní, tedy závazné,  referendum, ve kterém by se občané ČR mohli vyjádřit k otázce další platnosti tohoto zákona. Referendem chce KSČM zvýšit legitimitu tohoto svého požadavku. V případě „vrácení“ majetku církvím jde totiž o rozhodnutí, které zadluží a dále negativně ovlivní i budoucí generace. Zrušení zákona o tzv. církevních restitucích by se nemohlo dotýkat již vydaného majetku. Šlo by však o to nastavit nový režim pro ještě nevydaný majetek a především pro nová jednání o již zmíněném finančním vypořádání.